Tentokrát jsme jako testovací látku pro náš materiál vybrali křemičitan sodný, který se prodává ve většině železářství. Nazývá se také tekuté sklo nebo silikátové lepidlo.
Proces provádění experimentů, který můžete vidět ve videu
[media = https: //www.youtube.com/watch? v = scA1Gx8_lJw]
Budeme potřebovat:
- sklenici;
- křemičitan sodný;
- aceton;
- kyselina sírová;
- voda;
- síran měďnatý.
Začněme první zkušeností. K tomu vezměte velkou sklenici a do ní nalijte křemičitan sodný.
Dále zředíme křemičitan sodný vodou v poměru 1: 1.
Poté, na dno sklenice, hodíme malé množství síranu měďnatého. Čekáme na výsledek.
Postupem času začnou větve krystalů růst ze síranu měďnatého. Všimněte si, že experiment bude vypadat působivěji, pokud se kromě skla mědi přidají do skla další neželezné soli různých kovů.
Zvažte procesy, ke kterým dochází během experimentu. Když síran měďnatý přijde do styku s křemičitanem sodným, vytvoří se nerozpustný křemičitan mědi, který se získá z krystalů síranu měďnatého.
Přejdeme k druhému experimentu. Znovu vezměte sklenici a nalijte malé množství tekutého skla.
Do sklenice přidejte trochu acetonu a začněte míchat.
Když tyto dvě látky přijdou do styku, křemičitan sodný polymerizuje, v důsledku čehož se naučíme silikátový kaučuk.
Silikátový kaučuk se svým vlastnostem podobá kaučuku. Skáká a skáče dobře z povrchu, na který je hozen.
Nakonec přejdeme ke třetímu experimentu, během kterého získáme kyselinu křemičitou. Nalijte malé množství křemičitanu sodného do sklenice a přidejte kyselinu sírovou.
V důsledku této reakce se vytvoří pevná, ve vodě nerozpustná kyselina křemičitá.